Asimilujeme Ujgury, když budeme moci. Zabijeme je, když budeme muset

Investigativní novinář Ethan Gutmann, autor knih Ztráta nové Číny a Jatka v minulosti nominovaný na Nobelovu cenu míru, vytvořil krátkou zprávu o stavu pronásledování Ujgurů v čínské provincii Sin-ťiang (Východního Turkestánu). Čínský režim v síti pracovně-převýchovných táborů podle zpráv OSN internuje na jeden milion Ujgurů. Lidé, kteří prošli těmi to tábory hovoří o politické indoktrinaci, mučení, nucené práci, fyzické likvidaci a násilných odběrech orgánů. Níže nabízíme přepis výpovědi Ethana Gutmanna: „Děkuji, jsem moc rád, že zde dnes mohu být, a začnu dvěma známými snímky. První z nich je fotografie z videozáznamu ujgurských nebo možná kazašských vězňů, kteří jsou přesouváni po železnici. Nevíme, co se těmto mužům stalo. Přesto od roku 2016 ujgurští a kazašští uprchlíci popisují sporadické masové popravy. Například skupina vězňů je zatčena při překročení hranic provincie Čching-chaj. Úřad pro veřejnou bezpečnost vyvede vězně ven a všechny je na otevřeném poli popraví. Motiv těchto vražd neznáme, ale víme, že masové popravy jsou spojeny s problémy s likvidací těl. Místní krematoria připouštějí, že spalují těla z pracovních táborů, a tak dále a tak dále. Systém likvidace těl však může být klíčovým důkazem. Například jediný skutečně spolehlivý odhad počtu mrtvých ve Wu-chanu během epidemie covidu pochází z počtu prodaných pohřebních uren. Peking si je této zranitelnosti vědom. Od roku 2018 se ujgurské hřbitovy běžně srovnávají se zemí. Jako třeba tento. Jde o jasný útok na muslimské kulturní tradice. Avšak zároveň se dosáhne trvalé eliminace rodinné DNA. Před třemi lety Gulchehra Hojaová z rádia Free Asia zjistila, že místní úřady v roce 2017 vydaly nařízení postavit devět nových krematorií na území Sin-ťiangu / Východního Turkestánu. V hlavním městě regionu Urumči vyrostl první a v čínském tisku se objevil inzerát na obsazení 50 míst bezpečnostních pracovníků za neslýchaný plat ve výši 1200 amerických dolarů měsíčně. V roce 2020 si uprchlík z tábora v Norsku virtuálně prohlédl tábor, který rozpoznal v městském okrese Aksu. Paní Hojaová pomocí internetového archivu zjistila, že tábor byl postaven kolem již existující a stále funkční instituce, což je nemocnice léčící infekce v Aksu. Na obrazovce vyznačeno červeně. Ve skutečnosti všechny složky nuceného odběru orgánů – nemocnice, dva tábory a krematorium, se rozprostírají na jednom kilometru čtverečním. Západní tábor nalevo pojímá 16 000 lidí. Napravo se nachází východní tábor, jenž zahrnuje 33 000 lidí a nemocnici Aksu. Severní část trojúhelníku, jež je vzdálena zhruba 900 metrů od obou táborů, představuje obrovské krematorium. Podívejme se nyní blíže na toto krematorium. Nejsou zde žádné viditelné komíny. Nicméně kolega David Companale z BBC mě upozornil, že rotační pec spalovny je nízkoemisní systém. Přesto vidíme dvě výrazné linie, které se spojují s krematoriem uprostřed budovy, směřující na východ a západ. Mohlo by se jednat o zdi. Spíše však připomínají potrubí a názor na ně si můžete udělat sami. To znamená, že krematorium může používat systém na bázi vody, alkalickou hydrolýzu. Načerpáte čerstvou vodu, smícháte s uhličitanem draselným, zahřejete komoru na přibližně na přibližně 150 stupňů Celsia – tuky, vlasy a kosti se rozpadnou a odpadní voda může být odvedena do vyluhovacího pole nebo jednoduše vypumpována zpět do řeky, která se nachází 400 metrů daleko. Právě jsem se zmínil, že jsem si nedávno nechal udělat nějaký průzkum a že existují chemické závody a místa, kde se dají chemikálie pro tyto operace získat velmi rychle, a ve skutečnosti se nacházejí dvě minuty jízdy autem od krematoria. Ale z nemocnici v Aksu, kde jsou pravděpodobně odstraněny orgány, je to na letiště Aksu jen kousek, když pojedete ve speciálním rychlém pruhu pro lidské orgány, je to asi 20 minut, když trochu přidáte. Ačkoli čínské jižní aerolinky potvrzují, že lidské orgány jsou přepravovány spíše přes „Zelený průchod Aksu“. Fotografii neposkytují, ale zde je fotka zeleného průchodu na letišti Kašgar. Z letiště Aksu by mohlo být několik koncových uživatelů. Tady je m